Mistrovství České republiky na krátké trati máme za sebou. Rádi bychom napsali úspěšně za sebou, ale to bohužel nemůžeme.. Vrátíme se na úplný začátek. Většina z nás musela v sobotu opustit pohodlnou postel již brzy ráno. První překážku dne jsme všichni zvládli a mohli se tak vypravit na Trutnovsko, oblast vyzbrojenou haldou kamenů a prudkých kopců. Tříhodinovou cestu doplněnou o nějakou tu uzavírku jsme absolvovali bez větších problémů. Pořadatelé si pro nás, jako rozcvičku asi, připravili dlouhou a kopcovitou trasu do centra závodu. Tam probíhá vše, jak má. Bereš tréninkovou mapku, směr karanténa, nakonec start, pro nás eliťáky rutina. Nerad bych zdlouhavě rozebíral svůj výkon. Nebyl zrovna můj den, takže vlastně taky rutina. Teď chvilku vážně, kvalifikace dorostenců se běžela na mapě Čížkovy kameny. Název tedy napovídá, že v mapě bude hodně černých teček. Zejména jeden sráz byl dost posetý kameny. Právě tam vznikaly často klíčové chyby. Orientace v takovém terénu vyžaduje pečlivost, ta mi chyběla. Z rozběhu jsem nakonec bral tak skvělou příčku, že mě poslala rovnou do C finále. Na dotazy “Co se tam stalo?” jsem nestíhal odpovídat. Sláva bolí. Dobře zaběhli Mates a Aďa, kteří nebyli daleko od účasti ve finále B. Finalisti A se mezi námi Olomoučáky přece jenom našli, konkrétně Ivča a Tonda. Ivča Poklopová dokázala překonat několik svých soupeřek a s přehledem tak vybojovala tu námi zatím nedosaženou metu, finále A. Noc jsme trávili v příjemném prostředí internátu Červený Kostelec. Ráno následovalo dlouhé loučení s velice výřečnou paní správcovou. Dojati v slzách jsme opustili naše ubytování a opět zaměřili svoji pozornost na nedělní závod. Všichni jsme doufali, že nás v C finále pošetří, což se nestalo. Finálové bitvy se konaly na dost náročné podložce a kontroly trutnovští roznašeči pečlivě schovali. Úplně to neklaplo podle představ. Já rozhodně nepředvedl vyrovnaný výkon podobný znaku Jin Jang. Kolik jsem tam nechal asi nezmíním, nechci se pohybovat v astronomických jednotkách. Vždy se našel nějaký ten kámen úrazu. Markétce bohužel doslova, namohla si kotník a zbytek závodu odchodila. Ve výsledkových listinách jsme moc vidět nebyli, až na Ivču. Po koncentrovaném výkonu brala stříbro na MČR!! Pecka. Bylo to chudé mistrovství. Ale pouze co se týká našich umístění, organizátoři totiž zajistili skvělý sortiment jídla. Od vepřových steaků po koláčky. Dovedete si proto jistě představit, čím jsme si po závodě spravili náladu. To je ode mě vše. My se určitě zlepšíme, a vy si taky o prázdninách odpočiňte, potrénujte a v září buďte svěží!